Budovy jako zdroje Rozhovor s Lasse Lindem

Každý, kdo staví s vizí do budoucnosti, by se měl nejprve podívat do minulosti, říká dánský architekt a specialista na udržitelnost Lasse Lind ze studia 3XN architects.

Co je to zelená budova?

To se dá poměrně jednoduše definovat. Zelená budova má menší negativní dopad na životní prostředí než standardní stavba, protože má nízkou spotřebu vody a jsou zde použity energeticky účinné technologie a materiály s nízkými emisemi CO2. A hlavně – ekologická stopa zelené budovy je podložená daty, která jsou měřitelná a ověřitelná.

Jak důležité jsou podle Vás tyto environmentální údaje?

Informace o vlivu konkrétního výrobku na životní prostředí jsou obsažena v jeho Environmentálním prohlášení o produktu (EPD). Tento dokument je dnes již poměrně běžným a transparentním zdrojem informací o ekologických parametrech výrobku. Pomáhá porovnávat produkty, hodnotit je a analyzovat jejich dopad na životní prostředí. Ještě před pěti nebo deseti lety byly firmy jen málokdy schopny vysvětlit, z čeho přesně byly jejich produkty vyrobeny. Představte si výrobce potravin, který neví, jaké je složení jeho výrobku! Nikdo z nás by takovou potravinu nejedl. Rád si stavební výrobky porovnávám, protože si myslím, že transparentnost ve stavebnictví je důležitá.

Specializujete se na cirkulární ekonomiku ve stavebnictví. Co si pod tímto pojmem máme představit?

V cirkulární ekonomice se materiál posuzuje v rámci určitého časového období. Jinými slovy se hodnotí, jak byl používán v minulosti a jak bude používán v budoucnu. Cirkulární ekonomika v podstatě využívá princip, který vidíme v přírodě, kde neexistuje žádný odpad, pouze zdroje. List, který spadl ze stromu, není odpad, ale potrava pro zvířata a hmyz. Příroda zná pouze uzavřené okruhy a na tomto základě je cirkulární ekonomika postavená.

Cirkulární ekonomika je v současnosti spíše experimentálním přístupem než normou.

Je zajímavé, že myšlenka cirkulární ekonomiky není ani nová, ani experimentální. Naopak – při bližším pohledu na staré dřevostavby často vidíme, že byly postaveny přesně podle tohoto principu. V dřívějších dobách lidé z ekonomických důvodů využívali zdroje, které měli k dispozici, a při stavbě nových budov používali staré stavební prvky a materiály. Takové chování bylo běžné po celé Evropě.

Mění cirkulární ekonomika obvyklé pracovní postupy při navrhování staveb?

Není jednoduché navrhnout budovu tak, aby bylo možné ji využívat flexibilně. Vyžaduje to složité a časově náročné plánování. V dnešní době máme tendenci stavět domy na míru specifickým životním situacím – například pro městskou rodinu s malými dětmi. Ale jak můžeme vědět, co bude potřebovat rodina střední třídy za 30 let? Když se podíváte na staré budovy, jako jsou třeba sklady v Kodani, vidíte, že jejich základní struktura umožňuje celou řadu různých využití. Takový způsob uvažování vede k poměrně velkým změnám v práci architekta.

Co tento přístup znamená pro výrobce sanitárních výrobků?

Jsou konfrontováni se stejnými trendy jako všichni ostatní hráči ve stavebnictví. Jde především o vývoj zdravotně nezávadných, energeticky účinných produktů a řešení, které šetří zdroje – stavební materiály, elektřinu a vodu. Stále častěji si klademe otázky – jak byl produkt vyroben, jak je odolný a jestli ho můžu opravit nebo recyklovat.

Do jaké míry přispívá digitalizace k udržitelnému stavebnictví? Digitalizace je vlastně klíčovým požadavkem udržitelného stavebnictví. Aby bylo možné plánovat životní cyklus materiálů a výrobků, potřebujeme pro práci s daty vhodnou infrastrukturu. Materiálové nebo stavební pasy obsahující všechny podrobné informace jsou použitelné pouze v digitální podobě. Protože s tímto procesem teprve začínáme, je o to důležitější vyvinout nástroje, které budou uživatelsky jednoduché.

Lasse Lind je architekt a partner ve společnostech GXN a 3XN architects v Kodani, kde pracuje na pozici vedoucího poradce. Studoval architekturu v Praze, Damašku a na Královské dánské akademii. Specializuje se na udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve stavebnictví. Vyučuje také jako hostující lektor na Chalmers University of Technology v Göteborgu.